Obec  Olešnice

Podobně jako několik okolních vesnic, připomíná se také Olešnice v listině z roku 1186. Bývala samostatným statkem s tvrzí, kterou drželi ve 14. a 15. století Koňatové z Olešnice, pak Zikmund Kebar z Mirošovic a od roku 1499 Krajířové z Krajku. Volf Krajíř prodal tento nevelký statek Pouzarům z Michnic a ti zde hospodařili až do pobělohorské doby. Jako konfiskát po Albrechtu Pouzarovi koupilo Olešnici roku 1623 město České Budějovice, aby ji však o pět let později prodalo Gerhardovi ze Straten. Rokem 1680 se olešnické zboží dostalo do vlastnictví rodu Buquoyů a v roce 1717 do rukou budějovického měšťana Adama Jana Hungera. Po něm připadlo roku 1727 podruhé v historii městu České Budějovice, které zůstalo olešnickou vrchností až do poloviny 19. století. Tehdy se Olešnice stala samostatnou obcí a je jí dodnes.
 Návštěvníky obce patrně zaujme pomník padlých vojínů, dílo kameníka Karla Dvořáka z roku 1920, dále kašna, několik lidových staveb a kaple z roku 1815.

Nejstarší zástavbou v obci je tvrz, která po řadě majitelů patřila od roku 1727 do května 2001 městu České Budějovice. V současné době je tato tvrz ve vlastnictví obce Olešnice. Z pivovaru, jenž se nacházel v severním křídle tvrze, byl v roce 1786 vystavěn farní kostel a zasvěcen sv. Václavu. Obci vévodí hranolová věž z 19. století na východní straně kostela. Pozoruhodností je i pomník padlých vojínů - kamenické dílo z roku 1920. Katastrální výměra Olešnice činí 1186 ha.



Samotná Olešnice má 560 stálých obyvatel. Současná obec Olešnice je tvořena třemi místními částmi: Olešnice, Buková, Lhotka. Okolní členitý terén tvoří jihozápadně umístěný zalesněný kopec Dubí a severovýchodně pak soustava mnoha rybníků, na jejichž hrázích převládá dub letní a četné porosty buků, v náplavech toků pak olše lepkavá. Krajina je poměrně hustě zalesněna. Průměrná nadmořská výška 502 m n.m.

>>> Olešnice na Wikipedii <<<